Epilobium parviflorum
Vrbovka malokvětá je bylina v lidovém léčitelství tradičně užívaná při problémech spojených s ledvinami a dolními močovými cestami – zánětech močového měchýře, častém nutkání k močení nebo inkontinenci (neschopnosti vědomě udržet moč). Mužům je doporučována pro prevenci i pomoc při nezhoubném zbytnění prostaty (benigní hyperplazii prostaty), u žen napomáhá tišit výkyvy nálad nebo pocitů horka/chladna v období přechodu – menopauzy. Zevně je vrbovka užívána pro rychlejší hojení povrchových zranění.
Následující zdravotní tvrzení byla zaslána k posouzení Evropskému úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA), avšak EFSA doposud nevydal odborné stanovisko nebo rozhodnutí (tzv. on hold seznam):
Vztah ke zdraví:
Vrbovka malokvětá je vytrvalá, vlhkomilná bylina rozšířená v téměř celé Evropě. Od června do září kvete bledě růžovými až růžovofialovými kvítky. Pro přípravu čajů a odvarů se v průběhu léta sbírá stonek s listy a květy. Mnohem častěji než s vrbovkou malokvětou se v přírodě můžeme setkat s vrbovkou úzkolistou. Ta roste především na okraji lesů a v době květu vytváří nádherně růžové plochy. Vrbovka úzkolistá však nemá účinky, pro které se tradičně užívá vrbovka malokvětá.
Ačkoliv v Evropě se již stovky let užívají byliny rodu Epilobium při různých onemocněních močové soustavy, zánětech prostaty nebo potížích se zvětšenou prostatou i dalších problémech, moderní výzkumy se vrbovkám věnují až v posledních desetiletích. Vědecké studie naznačují, že vrbovky mají antibakteriální, protizánětlivé a antioxidační účinky a především vrbovka malokvětá se používá k prevenci i léčbě poruch prostaty, močového měchýře a ledvin, problémů s močovými cestami u mužů i žen. Ženy užívají vrbovku při menstruačních potížích. Vodný extrakt je doporučován pro lepší hojení zevních poranění.
Vrbovka malokvětá a jí příbuzné druhy jako vrbovka horská nebo vrbovka chlumní nejsou byliny, které by svými účinky přímo zasahovaly do mechanismu erekce, podporovaly sexuální touhu nebo u mužů zvyšovaly plodnost. Přesto patří do okruhu bylin pro muže, protože pomáhají při léčbě prostatických potíží [1][2] podobně třeba jako kopřiva dvoudomá, serenoa plazivá nebo ostropestřec mariánský. A zdravá prostata je u mužů po čtyřicítce základem aktivního sexuálního života.
Vědecké studie naznačují, že muži, kteří mají problémy s prostatou, mají oproti zdravým mužům také výrazně častěji problémy s erekcí a nízkou sexuální touhou [3]. Nezhoubné zvětšování prostaty patří mezi nejčastější chronická onemocnění starších mužů. Změny prostatické tkáně se u mužů začínají rozvíjet již ve středním věku. Udává se, že nezhoubné zvětšení prostaty (benigní hyperplazie prostaty) je problémem až 20% čtyřicetiletých mužů, ale u šedesátiletých již postihuje 50 – 60% mužské populace. Zvětšování prostaty vede ke zúžení močové trubice, která prostatou u mužů prochází, a následným komplikacím při močení a vyprazdňování močového měchýře.
Proto je dobré problémům s prostatou raději předcházet, než je léčit, když již mužům komplikují močení nebo sexuální život.
Vrbovka malokvětá není bylinou přímo podporující erekci, mužskou plodnost nebo sexuální touhu. Není proto součástí přípravků a doplňků stravy na podporu erekce, libida a plodnosti. Na trhu vrbovku naleznete nejčastěji ve formě bylinných čajů nebo kapslí určených pro zdravou funkci prostaty a močových cest.
Užívání vrbovky malokvěté je obecně bezpečné [4], ale nedoporučuje se při onemocněních srdce, ledvin a při výskytu otoků všeho druhu. Rovněž se nedoporučuje kombinovat užívání vrbovky a pití alkoholických nápojů.
Jako u většiny bylin je zhruba po měsíci užívání vhodné na dobu několika týdnů užívání přerušit, aby nedocházelo ke snížení účinků pro organizmus.
O vrbovce malokvěté není k dispozici dostatek spolehlivých informací, aby bylo zřejmé, že je její užívání v těhotenství nebo při kojení bezpečné. Proto by se těhotné a kojící ženy měly jejího užívání zdržet.
Většina doporučení se shoduje v tom, že optimální je užívání hodinu až půl hodiny před jídlem, případně půl hodiny po jídle.
Latinsky se vrbovka malokvětá jmenuje Epilobium parviflorum. Můžete se setkat i s lidovými jmény ohnivá/ohňová bylina, pejří, vrbice, vrbina, vrbka nebo ženský vlas (pravděpodobně z označení Frauenhaar používaného v Rakousku).